Každý se neodváží vyjít do ulic v teplákové soupravě

Jaký máte vztah ke sportovním ii rekreačním teplákovým soupravám? Odpověď na tuto otázku nebude v Česku rozhodně jednoznačná, nesmírně se tříští, což je dáno generačními rozdíly a především historickým vývojem. Naše země prošla reálný socialismem, obdobím dlouhých čtyřiceti let uzavřené klece a v takovém prostředí není snadné prosadit volné myšlenky, šířící se v západní Evropě mnohem rychleji.

rodinka a kolečkové brusle

Upjatost seniorů

Lidé, kteří žili v této době převážnou část svého života, a dnes jsou již ve věku starobních důchodců, zpravidla v teplácích do společnosti nevychází. Tepláky považují pouze za domácí oděv a je pro ně nemyslitelné, aby se vydali na nákup do obchodu v něčem takovém. Mají zažité ty škaredé bavlněné vytahané kousky s gumou v pase, a cokoli, byť moderního, by je připomínalo, je pro ně nevkusné. Mnozí dokonce ani nevyjdou na ulici vybrat poštu ze schránky v něčem takovém, to se přece nesluší.
nohy na eskalátoru

Střední generace zažila oba společenské systémy

Jistou změnu v přístupu k teplákům lze zaznamenat u generace, která prožila své dětství na přelomu společenských systémů. Ta je již pružnější a snadno se přizpůsobí moderním trendům. Vhodný střih a materiál se pak nezdráhají obléci pro sportování i běžné nošení, chodí v nich do posiloven, venčí psy, běhají v parcích a chodí ve městě po nákupech.

Mládí udává směr

Nejodvážnější jsou teenageři, ti se nezdráhají udávat módní tón a propagovat ležérnost, maximální pohodlí, někdy i výstřelky jako symbol vzdoru proti pohybu společenského systému. Ostatně právě vzdor je doménou mladé generace již po staletí, mladí lidé vzdorovali socialismu po svém a byli za to perzekuováni, vzdorovali i dříve za Rakouska-Uherska a první republiky, dokonce i za války. I dnes dávají jasně najevo, že jsou jedineční, a že nažehlené límečky nemusí být zrovna to pravé ořechové.