Klec, kde bude trávit většinu dne, pořiďte větší. Protože nejste doma celé dny, zamyslete se nad tím, jestli by nebylo lepší pořídit si rovnou dva. Nemusíte si pořizovat páreček, aby pak měli mladé a vy panikařili, jak se o ně postarat. Když budou od jednoho pohlaví, vyhrají si až až.
Jsou vašemu srdci blízké andulky vlnkované? Samečka od samice rozeznáte tak, že dospělý samec má modré ozobí, samice hnědé. Mladí ptáčci mají vlnkování až ke kořeni zobáku.
Chov: Tahle barevná zlatíčka můžete chovat jednotlivě v klecích, v párech, nebo více ptáků najednou, jak v pokojových tak venkovních voliérách. Nemusíte se bát, snášejí i mrazy do-10°C.
Potrava: Základem je proso. Můžete doplňovat senegalským prosem v klasech, zeleným krmením, kousky ovoce. K dispozici potřebují mít písek na trávení a sépiovou kost. Doplňujte minerály a vitamíny. Samozřejmostí je napáječka s čerstvou vodou.
Jací jsou: Společenští. Mláďata je možné ochočit a obzvlášť samečci jsou šikovní, že se dokážou naučit slova, nebo melodii. Nemívají problém zvyknout si na ruku chovatele a ochotně k němu chodí.
Jestli jste se rozhodli pro velkého krásně zbarveného aru, zařadili jste se mezi početné majitele těchto mazlíčků. Mají atraktivní vzhled, jsou dlouhověcí a dokonce jejich inteligence je srovnatelná s inteligencí primátů.
Spokojenost: Spokojený je ve chvíli, kdy chovatel je s ním v kontaktu. Naopak nespokojenost vyjadřuje tím, že se snaží upoutat pozornost. Tahá ho za oblečení, točí se k němu, nebo si stoupne před něj na stůl, aby si ho všímal.
Emoce: Nevadí jim, když jsou sami. Ve voliéře se čechrají, jsou v klidu a hrají si se svými hračkami. Jsou spokojení v kontaktu s jinými papoušky. Ale jak se ukážete doma, potřebuje váš kontakt.
Potrava: Semena, ořechy, různé plody. Zobákem umí rozlousknout i ty nejtvrdší skořápky.
Jsou to naši , kteří rozdávají radost svou přítomností a veselým pokřikem. V průměru se dožívají 50 let.
Chůvičky, chcete-li zebřičky, jsou malinké a čiperné. Zde se opravdu doporučuje mít alespoň dva pohromadě, protože je jim samotným smutno.
Pořád příjemně štěbetají. I přes jejich maličkou postavičku je potřeba chovat je v prostorné kleci. Jsou dost neposední.
Ochočení: Je složitější, protože když mají svého společníka, nemají potřebu přimknout se k člověku. Chce to notnou dávku trpělivosti. Musíte se jim neustále věnovat, povídat si s nimi a odměnou vám bude překonání strachu a usedání na ruku.
Strava: Milují proso a opravdu ho dokážou sníst velké množství. Nepohrdnou květem pampelišky, jablkem a jiným, pro ně vhodným jídlem.
Zbarvení: Jsou pestří a jejich znakem je červený zobáček. Ten je rovný, tlustý. Ocasy mají bílé s černými pruhy a peří může být kombinací bílé, světle šedé až tmavě šedé, černé, béžové.
Ptáčci vám do života přinesou radost a vždy vás při příchodu domů přivítají radostným cvrlikáním.